Ježíš žil na této zemi, stal se skutečným člověkem, zcela na sebe vzal naše lidství. Jak se Ježíš projevil jako člověk v následujících situacích?
J 4,6: "tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne."
J 4,7: "Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“"
J 11,35: "Ježíšovi vstoupily do očí slzy."
J 2,14-17: "V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘"
jednal asi tak, jako když člověk něco potřebuje, něco cítí, kvůli něčemu se naštve... měl jako my všichni lidské vlastnosti...
Teď budu trochu mimo, ale když čtu: "Dej mi napít!" vybaví se mi přednáška otce Kodeta z konferece - "Kdo nežízní, ať nechodí" a jeho závěrečné povzbuzení, ať se nebojíme říci tentokráte my Pánu: "Dej mi napít, Pane Ježíší, tak DEJ MI NAPÍT..." (dodnes mi zní v uších jeho slova, jeho hlas, jeho podání)- Kdo zažil, pochopí...
vdaka tomu, ze bol dokonaly clovek a zaroven Boh, pozna nase starosti a vie pochopit, co prezivame..=)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.