Pane Ježíši Kriste, děkujeme Ti za dar víry, který jsi vložil do našich srdcí. Děkujeme za lásku, se kterou nás provázíš a stále znovu pozvedáš v hledáních, nejistotách i nezdarech. Svěřujeme do Tvých rukou všechny naše kroky, myšlenky, slova i skutky. Prosíme, uč nás rozpoznávat v hluku každého dne Tvůj hlas a podle něho se rozhodovat a jednat.
Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno,
ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu. Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše. Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého Svatého Ducha. O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi.
Po výjimečných a převratných událostech přichází obyčejný, šedivý život. Nabízela by se např. myšlenka, že je potřeba „to vydržet a přežít“ do další neobyčejné a burcující situace, nebo udržet si co nejdéle vzpomínkovou poezii „jak to bylo“ a nevnímat aktuální život. Tak bychom mohli strávit život buď ve vzpomínkách, nebo v čekání. Sv. Pavel nám ale ukazuje jinou cestu. Svým příkladem
nás vybízí, abychom se bez váhání vydali na tu „každodenní túru za každého počasí“ a při ní se učili v naprosto konkrétních, drobných situacích dne žít jako lidé, „kteří vědí, komu uvěřili“. Jak na to? Velmi jednoduchý recept nám dává papež Jan Pavel II. ve svém poselství mládeži z roku 1988: „Jsem si jistý, že vy všichni chcete budovat svůj život na pevném základu, který by vám dal schopnost vytrvat ve zkouškách, které nikdy nechybí, na základu pevném jako skála. Proto vám stavím před oči Marii, dívku z Nazareta, pokornou služebnici Páně, která ukazuje na svého Syna a říká: ‚Udělejte všechno, co vám řekne‘, naslouchejte tedy Ježíši, poslouchejte ho, přijměte jeho přikázání,
mějte k němu důvěru. To je projekt opravdu úspěšného a šťastného života.“
Také papež Benedikt XVI. obrací naši pozornost k Panně Marii, k tomu, jak ona prožívala své mládí, a zve nás k odvážnému životnímu stylu (Loreto, 2. 9. 2007):
„Drazí mladí, zdá se mi, že v tomto Božím slovu (Lk 1,48a, Sir 3,18, Lk 14,11) o pokoře vychází najevo důležité a jako nikdy předtím aktuální poselství pro vás, kteří chcete následovat Krista a být součástí jeho církve. To poselství říká: nechoďte cestou pýchy, nýbrž pokory. Jděte proti proudu: neposlouchejte zištné a svůdné hlasy, které dnes z mnoha stran propagují modely života, poplatné aroganci a násilí, zpupnosti a úspěchu za každou cenu, zdání a vlastnění na úkor bytí. Kolik poselství, jež k vám přicházejí zejména prostřednictvím médií, je adresováno právě vám! Buďte bdělí! Buďte kritičtí! Nenechte se strhnout touto vlnou působivého přemlouvání. Nemějte strach, drazí přátelé, preferovat ‚alternativní‘ cesty, jež indikuje pravá láska: střízlivý a solidní životní
styl; upřímné, citlivé a čisté vztahy; poctivé nasazení ve studiu i v práci; hluboký zájem o obecné
• Co je pevným základem mého života, na co se spoléhám?
• Jaký je můj úkol (má role) v naší rodině a v naší farnosti? Jak tento úkol naplňuji?
• V jakých oblastech svého života jdu skutečně „proti proudu“ a v čem se nechám
nekontrolovatelně unášet „módní vlnou“ života?
• Denně jsme zahrnuti množstvím impulsů, názorů a rad z okolí, jak máme žít. Prosíme Tě,
Pane, pomoz nám poznávat, co je Tobě milé a před Tebou spravedlivé.
• Na cestě za Tebou, Pane, nás někdy svazuje naše minulost a brzdí strach z budoucnosti.
Prosíme Tě o milost dobrého a poctivého prožívání přítomného okamžiku.
• Ve snaze být dobrými lidmi se často potácíme mezi nadšením a skleslostí. Prosíme Tě, Pane,
o věrnost v maličkostech a odvahu začínat stále znovu.
• Jsme někdy nedočkaví a chtěli bychom všechno zvládnout hned. Prosíme Tě, Pane,
o pokoru a trpělivost v dozrávání a čekání na ten pravý čas.
Pokus se dnes večer o poctivé zpytování svědomí:
• V čem konkrétně jsem se dnes mohl „líbit Bohu“?
• Počítal jsem s ním v konkrétních situacích, rozhodováních?
• Jak jsem se zachoval k lidem, se kterými jsem se setkal?
• Jak se mi dařilo přijímat sám sebe?
• Pokusil jsem se dnes v něčem zlepšit, ovládnout své špatné návyky?
Potom si představ další den a urči si 3 body, na kterých chceš zítra zapracovat. Svěř Bohu toto své
rozhodnutí a popros ho o pomoc.
Koláže na téma „Životní styl“.
• Pomůcky: různé noviny, časopisy, reklamní letáky, výtvarné potřeby (balící papír, nůžky, lepidlo, fixy, barvy,…)
• Postup: Nejprve si prohlédněte přinesené tiskoviny a zkuste společnou diskusí vyjádřit, k jakému životnímu stylu vybízejí. Vytvořte k tomuto tématu koláž. Potom si znovu přečtěte
úryvek z řeči Benedikta XVI. (viz. Papež mladým) a navrhněte „alternativní životní styl indikovaný pravou láskou“. Zpracujte ho také formou koláže.
• Zamyslete se nad vhodnou formou, jak tento návrh představit svému okolí.
Pane Ježíši,
s apoštolem Pavlem Tě prosíme
za všechny mladé lidi.
Ať stále nalézají pochopení a přijetí v Tvé církvi.
Dej se jim poznat jako Ten,
kdo miluje všechny lidi bez rozdílu.
Zažehni v jejich srdcích touhu sloužit Ti
a nasazovat se pro šíření Tvého království.
Posílej jim do cesty takové průvodce životem,
kteří je povedou správným směrem.
Dej jim odvahu a vytrvalost
k životu podle Tvé vůle.
Amen.
"...Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi."<br />
<br />
Bůh sám vyučuje svůj lid.. to je úžasné.. <br />
.. připomíná mi to další text, ve kterém Bůh slibuje, že bude každého svým Duchem vyučovat:<br />
<br />
1 Janův 2:27 Ve vás však zůstává to pomazání, které jste přijali od něj, a nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. To pomazání vás učí všemu a je skutečné - není to žádný klam! Jak vás naučilo, zůstávejte v něm.<br />
<br />
.. otázka zní.. Funguje to tak skutečně i u mne? Vyučuje mne Bůh? Usiluji o to vůbec? Nebo radši chodím svými cestami?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.