18.4.2009

Nenechá tě napospas světu vybaví tě stejně.

Lk 24,36-49

24,36 Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich.
24,37 Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.
24,38 Řekl jim: "Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?
24,39 Podívejte se na mé ruce a nohy; vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně."
24,40 To řekl a ukázal jim ruce a nohy.
24,41 Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?"
24,42 Podali mu kus pečené ryby.
24,43 Vzal si a pojedl před nimi.
24,44 Řekl jim: "To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech."
24,45 Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.
24,46 Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;
24,47 v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.
24,48 Vy jste toho svědky.
24,49 Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti."

^{zdroj: jump.cho.cz}