Ježíši Kriste, v životě se nám často vše mění a nemáme skoro žádnou jistotu. Dokonce ani svou
upřímností před Tebou si nemůžeme být zcela jistí. Ty jsi však věrný a trpělivý a máš soucit s naší
slabostí. Tím, že všechno bereš na sebe, otvíráš nám cestu ke smíření a k pokoji v Bohu, který
nechce ani utrpení, ani smrt, ani lidskou úzkost, ale který neúnavně opakuje: Moje láska k tobě
od tebe nikdy neustoupí.
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy!
On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou
útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova,
tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha. Máme-li soužení, je to k vašemu povzbuzení
a spáse; docházíme-li útěchy, je to zase k vašemu povzbuzení; to vám dá sílu, abyste vydrželi stejné
utrpení, v jakém jsme my. Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jste účastni utrpení, tak
budete účastni také útěchy. Chtěli bychom, bratří, abyste věděli o soužení, které nás potkalo v Asii.
Dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, až jsme se dokonce vzdali naděje, že to přežijeme; už
jsme se sami smířili s rozsudkem smrti - to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který
křísí mrtvé. On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou
naději, že nás vždy znovu vysvobodí, když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami. A tak,
když nám mnozí vyprosili milost, budou za nás mnozí také děkovat. Toto je naše chlouba: Naše
svědomí nám dosvědčuje, že jsme v tomto světě a zvláště vůči vám žili ve svatosti a ryzosti před
Bohem a nespoléhali na světskou moudrost, nýbrž na milost Boží.
Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť
skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme
slávy Boží. A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost,
z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita
do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.
Často se o Ježíši mluví jako o náročném příteli, který nás vyzývá, abychom „zapřeli sami sebe, nesli
svůj každodenní kříž a následovali ho“. Nechce nic menšího než náš život. To by mohlo vyvolat
i strach, pokud bychom si zapomněli se sv. Pavlem opakovat, že spolu s utrpením k nám přichází
také útěcha a že skrze kříž přichází v Kristu také vzkříšení. Ani dnešní moderní doba není oproštěná
od mučednictví. O tom nejrozšířenějším mluvil Jan Pavel II. k mladým shromážděným v Římě
u příležitosti Jubilejního roku 2000:
„Nejdražší přátelé, věřit v Ježíše, následovat Ježíše ve stopách Petra, Tomáše, prvních apoštolů
a svědků obnáší rozhodnutí se pro něho a nezřídka i jakési nové mučednictví: mučednictví těch,
kdo jsou - včera stejně jako dnes - povoláni jít proti proudu, následovat božského Mistra a jít‚
za Beránkem, kamkoli jde‘ (Zj 14,4). (...)
Třebaže se asi po vás nebude žádat krev. Věrnost Kristu však určitě ano! Věrnost prožívaná
v každodenních situacích: mám na mysli snoubence a jejich těžkosti v žití předmanželské čistoty
v dnešním světě. Mám na mysli mladé páry a zkoušky, jimž je vystaven jejich závazek vzájemné
věrnosti. Myslím na vztahy mezi přáteli a na pokušení nečestnosti, které se mezi ně může vloudit.
Mám na mysli také ty, kteří se vydali na cestu zvláštního zasvěcení, a únavu, které někdy musejí
čelit, aby vytrvali v odevzdanosti Bohu a bližním. Mám na mysli ty, kteří chtějí žít vztahy solidarity
• Co znamená bolest a utrpení pro můj vztah k Bohu? Odvádí mne od něj, nebo mne vede
k němu blíž? Dokážu pochopit, že bolest může mít smysl? Důvěřuji Bohu, že mi opravdu
může dát jen dobro?
• Ve kterých chvílích je pro mne nejtěžší zachovat věrnost víře a praktickému životu
s Ježíšem?
• Co je to úcta a jak ji projevuji? Jsem ochotný hájit lidský život? Za jakou cenu?
• Ježíši, Ty ses stal bezmocným a vydal ses lidem do rukou.
Nauč mne chápat, že můj život se nemusí měřit vnějším úspěchem, ale že opravdu úspěšný
bude tehdy, když se od Tebe nikdy nevzdálím.
• Ježíši, lidská bolest Tě dojímala a dokonce jsi i plakal s Martou a Marií, když zemřel Tvůj
přítel Lazar.
Pomoz mi chápat, že mám „plakat s plačícími a radovat se s radujícími“. Pomoz mi
neskrývat před ostatními svou slabost, aby mi mohli pomáhat.
• Ježíši, na křížové cestě Ti Veronika otřela rouškou tvář.
Dej, ať vnímám drobná gesta lásky a dokážu je také projevovat ve vztazích k druhým
lidem. Ať neusiluji především o velké věci, ale spíše se učím věrnosti ve všedních
drobnostech.
• Ježíši, poslal jsi své učedníky v moci Ducha Svatého, aby Tě předešli tam, kam jsi chtěl sám
přijít.
Posiluj mne svým Svatým Duchem, abych se stal opravdu svědkem Tvého evangelia.
Pomoz mi, abych podle toho, co věřím, také žil, a tak aby se mé svědectví o Tobě stalo
silným a účinným.
• Napiš svědectví o zkušenosti s Bohem, která pro tebe znamenala posilu v těžké chvíli.
Bylo by možné ho zveřejnit ve farním (diecézním) časopise, nebo na www.signaly.cz.
• Připravit diskusi na téma „třetí svět“ a jak by mohlo společenství přispět na misie.
• Společně se modlete za oběti nehod a za jejich rodiny. Pokud je ve vašem okolí místo
nějaké nehody, můžete jej navštívit a uvědomit si, jak se to týká konkrétních lidí, které
znáte.
SPOLEČNÁ MODLITBA
Pane Ježíši,
s apoštolem Pavlem Tě prosíme
za všechny mladé lidi.
Ať stále nalézají pochopení a přijetí v Tvé církvi.
Dej se jim poznat jako Ten,
kdo miluje všechny lidi bez rozdílu.
Zažehni v jejich srdcích touhu sloužit Ti
a nasazovat se pro šíření Tvého království.
Posílej jim do cesty takové průvodce životem,
kteří je povedou správným směrem.
Dej jim odvahu a vytrvalost
k životu podle Tvé vůle.
Amen
Ježíš nám nesliboval procházku růžovým sadem.<br />
Jan 15:19 "Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí."<br />
Proto je přirozené, že křesťan prožívá pronásledování pro Ježíšovo jméno. <br />
"Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha. "<br />
Bůh se ujímá těch, kdo Ho upřednostnili před světem a svět jim to dává hořce okusit. Toho Bůh v srdci objímá a vše mu vynahrazuje svou blízkostí.
Římanům 3:20-28 Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše. Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry. Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona."<br />
....<br />
"Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť skrze
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.