18.5.2009

Ztiš se a zůstaň u verše, který tě osloví.

Ž 107

107,1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!
107,2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni, ti, které vykoupil z rukou protivníka,
107,3 které shromáždil ze všech zemí, od východu, od západu, severu i moře.
107,4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli.
107,5 Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí.
107,6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně:
107,7 sám je vedl přímou cestou, aby došli k městu jeho sídla.
107,8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:
107,9 Dosyta dal najíst lačným, hladovým dal plno dobrých věcí.
107,10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení,
107,11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek Nejvyššího.
107,12 Trápením pokořil jejich srdce, klesali, a nikde žádná pomoc.
107,13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:
107,14 vyvedl je z temnot šeré smrti, sám zpřetrhal jejich pouta.
107,15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:
107,16 rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil.
107,17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni.
107,18 Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti.
107,19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:
107,20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy.
107,21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,
107,22 ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.  
107,23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách,
107,24 spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině.
107,25 Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití.
107,26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu.
107,27 V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích.
107,28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně:
107,29 Utišil bouři, ztichlo vlnobití.
107,30 Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.
107,31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,
107,32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí!
107,33 Řeky mění v poušť a vodní zřídla v suchopáry,
107,34 v solné pláně žírnou zemi pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.
107,35 Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla.
107,36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží.
107,37 Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou.
107,38 Žehnal jim a velmi se rozrostli, ani dobytka jim neubylo.
107,39 Jich však ubývalo, ohýbali se pod tíhou zla a strastí,
107,40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata, zavedl do bezcestných pustot.
107,41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi jeho lidu rozmnožil jak ovce.
107,42 Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.
107,43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!