13.7.2009

Pozvi do dnešní chvíle ztišení Ducha Božího. Ať On sám se modlí, svěř se mu a dovol mu, aby v tobě jednal. Pros ho, aby tě vedl modlitbou, ať tě on sám osvětluje, povzbuzuje, usvědčuje, ať ti dá porozumět Božímu slovu.

Ř 8,18-30

8,18 Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.
8,19 Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
8,20 Neboť tvorstvo byl vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje,
8,21 že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.
8,22 Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
8,23 A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla.
8,24 Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?  
8,25 Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.
8,26 Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.
8,27 Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.
8,28 Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
8,29 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími;
8,30 které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.

^{zdroj: jump.cho.cz}