Denní zamyšlení s Písmem

17.8.2009

17. 8. 2009 0:00
Rubrika: O Slově na den

Zastav se, v klidu pročti celý žalm a zůstaň s Hospodinem u toho, co je pro Tebe důležité. Neboj se třeba stále dokola opakovat jeden verš jako svoji modlitbu, prosbu, volání, vyznání, dík…


Ž 139

139,1 Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
139,2 Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.
139,3 Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy.
139,4 Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.
139,5 Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě.
139,6 Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
139,7 Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
139,8 Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
139,9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
139,10 tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
139,11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
139,12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
139,13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
139,14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
139,15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
139,16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
139,17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
139,18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
139,19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
139,20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
139,21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
139,22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
139,23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
139,24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!

zdroj: jump.cho.cz

Zobrazeno 1150×

Komentáře

Veronika Březinová

Wíš o mně...Ty wíš o každičkém člověku úplně wšechno...Pane prosím tě, ať moje maličkost nikoho neodsuzuje-ať o nikom špatně nesmýšlí-protože nevím co si ten druhý prožil, jaké zranění si sebou z minulosti nese... <br />
<br />
Bože zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě (páč zkoušky charakter jednak odhalují, jednak rozvíjejí-a celý život je vlastně zkouškou), ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!

Katka Doleželová (Katulda)

Chválím Tě, že jsem vznikl tak podivuhodně... :-)

Ester

Žádná tma pro tebe není temná....

akrimka

nenávidím, rozhodně je nenávidím, jsou to také moji nepřátelé .....

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka