Denní zamyšlení s Písmem

12. 9. 2009

12. 9. 2009 0:00

Řím 8,24 Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?


Jak můžeš s chladnou logikou rozumu přesvědčit někoho o důvodech své naděje, když se neprojeví v tvém každodenním životě? Velký kritik křesťanství Fridrich Nietzsche si povzdechl: "Abych mohl věřit ve Vykupitele křesťanů, museli by ti vykoupení vykoupeněji žít" . Aby mohli lidé v Boha vložit svou naději, je třeba, abychom my zjevili světu tajemství spásy.  Ne krásnými, vemlouvavými slovy, ne fascinujícími zázraky. Vlastně  je třeba uskutečnit jediný zázrak, který je díky Bohu možný: žít svatě.  Jestliže nám Ježíš klade na srdce, abychom žili v blízkosti Boží jako milované děti, nechce nemožné. Uvěřil(a) jsi Bohu, že tě miluje?  Věříš mu navzdor životním zklamáním a zkouškám? Kde se projevuje tvá pochybnost?  Neboj se jí, protože nic neříká o pevnosti tvé víry a čistotě tvé lásky, když se dokážeš odevzdávat v důvěře srdce.

 

Doufat znamená zcela se svěřit Bohu a tak vzdávat úctu jeho věrnosti. (Bernhard Häring)

 

Papežská návštěva ČR 2009

Sdílet

Komentáře

akrimka Bože doufám v Tebe a Tvou spásu :-)

floweret Jsme spaseni... již tady a teď, i když to nevidíme... ale máme v to pevnou naději.. neboť důvěřujeme Bohu, který plní své sliby... sliby, že spasí toho, kdo se na Něj spolehne..<br />
Důvěřujeme Mu?

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka