Mk 12,29-31 Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´ Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není."
Opravdu, není možné si hrát na křesťany, když odmítáme vzájemnou zodpovědnost a solidaritu. Jistě, že se nesmíme cítit provinile za to, jestliže se máme dobře. Jistě do tvého života patří vděčnost za všechny dary, které dostáváš od Boha. Ale pamatuj, že každý dar s sebou nese i zodpovědnost za to, jak s ním naložíš. Mnoho nám bylo svěřeno, mnoho máme dát. Pravda o tvé nesobeckosti ve vztahu k lidem je barometrem upřímnosti tvé víry. Jestli tě zaskočí, jak málo dokážeš dát, neboj se. Stačí se rozhodnout v tuto chvíli, že otevřeš své oči a srdce pro lidi. Potřebných je kolem nás stále mnoho. Pochopíš marnotratnost lásky, s níž Marie Magdalena vylila na Ježíšovy nohy pravý nard? Snad ano - cesta k tomuto pochopení je skrze pohled na Ježíšovo probodené srdce, ze kterého prýští krev života pro tebe i pro mne.
Z lásky k Bohu se rodí láska k bližnímu, a z lásky k bližnímu je živena láska k Bohu. (sv. Řehoř)
Je to pravda, že člověk často ujede, hlavně, KDYŽ jsou kolem něj všichni protivní a nervózní...nechápu, za ČÍM se lidi honějí, když můžou v klidu rozjímat o "milujícím Bohu":_)
jen dvě přikázání... milovat... a kdo z nás je schopen je dodržovat?... nikdo.. "všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy"... <br />
Pro toho, kdo se honí za dodržováním přikázání, jsou tato dvě jen odsouzením - protože je nikdo nedokáže dodržovat...<br />
Pro toho, kdo uvěřil v Ježíše a ví, že je zadarmo zachráněn jen z Boží milosti, jsou tato přikázání něčím zcela přirozeným, protože Bůh vložil své zákony do jeho nitra... a pokud v nich někdy "ujede", nebude za to odsouzený a potrestaný, protože to už místo něj nesl Ježíš..
Všechno jsme dostali, i schopnost milovat je dar, díky Ti Pane za doteky Tvé lásky a dej mi prosím milost ty doteky předávat dál.Amen
Někdy lidi ujedou právě při plnění Boží vůle, ze svých lidských chyb, třeba netrpělivosti či zbrklosti...<br />
Naším cílem totiž není náš pokoj. Naším cílem je plnění Boží vůle. A to i při vší naší omezenosti a nedokonalosti. Vždyť jsme teprve na cestě, stále se to správné cestou úspěchú, ale i omylů, učíme :-)<br />
A stále více se tak k Němu můžeme přibližovat a učit se důvěřovat Mu.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.