Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“
Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ 16Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ 17Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! 18Amen, amen, pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“ 19To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“
/J 21,15-19/
Pán Ježíš, než Petrovi svěřil své stádce, se jej neptal – „Petře, už máš lepší známku z té angličtiny? Už sis opravil tu fyziku? Už ses naučil pořádně s tím počítačem? Zbavil jsi se konečně té a té své slabosti, hříchu? Už jsi o mně řekl svým nevěřícím spolužákům/ kolegům v práci?.........“ – Nechtěl, aby se Petr vykázal něčím, co už dokázal. Jediná skutečnost byla pro Ježíše důležitá. Ježíš se nás jednou nezeptá klik jsme toho dokázali, ale jak mnoho jsme (při tom) milovali.
Hmmm, je to tak... Nebojme sa milovať :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.