„Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe,
nemůže být mým učedníkem. 27Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. 28Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? 29Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. 30‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ 31Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? 32Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru. 33Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
/Lk 14,26-33/
Být Ježíšovým učedníkem znamená, že On je první v mém životě. Je kritériem, vše ostatní mu podřizuji. On je mým Pánem a Bohem. Nemají mi vládnout mé vztahy, ale Ježíš. Nemám se nechat vláčet svými zájmy, nápady...Jediný, komu mám podřizovat svůj život, je Ježíš.
I mě toho ještě spousta chybí k rozloučení...
je to pravda, nerozloučila jsme se se veším, s něčím ano, ale ještě mi toho spousta chybí k rozloučení:-....
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.