Já, Hospodin, tvůj Bůh, vzdouvám moře, až jeho vlny hlučí.
12„Já, já jsem váš utěšitel. Proč se tedy bojíš člověka, jenž umírá, lidského syna, který je jak tráva? 13Zapomínáš na Hospodina, který tě učinil, který roztáhl nebesa a položil základy země. Proč máš neustále, po celé dny, strach ze vzteku utiskovatele, který ti chystal zkázu? Kde je ten utiskovatel i se svým vztekem?“ 14Brzy se spoutanému otevře žalář ; nezemře v jámě, ani chléb mu nebude scházet. 15„Já, Hospodin, tvůj Bůh, vzdouvám moře, až jeho vlny hlučí. – Hospodin zástupů je jeho jméno. – 16Vložil jsem ti do úst svá slova, přikryl jsem tě stínem své ruky, jako stan jsem roztáhl nebesa a položil základy země, a řekl jsem Sijónu: ‚Ty jsi můj lid.‘“
/Iz 51,12-16/
Zkus dnes pozvat Pána do své obtížné situace. On tam s Tebou stejně je, ale kvůli sobě ho tam zkus vědomě pozvat, celou mu ji odevzdej. Nejsi sám/sama. Pokud žádnou takovou situaci neprožíváš ani Tě nenapadá, vstup do Boží přítomnosti, pozvi ho do svého „tady a teď“ a svěř mu ty, o nichž víš, že v těžké situaci jsou.
Pane, odpusť mi mou slabost, když pochybuji a dej mi pevnou víru v Tebe - ještě větší než včera, ale menší než zítra. Neboť u Tebe je pravý pokoj. Útočiště, kde najdu klid. I když mě lidé chtějí svést z cesty k Tobě dej, abych hleděla stále jedním a tím správným směrem. Avšak tak, jak chceš Ty, ne já.
Bůh je náš kapitán na lodi v bouři...je to jediný schopný kapitán na této zemi, i sebeschopnější člověk může utonout...
Chvála Bohu, že to kormidlo je v Jeho rukou!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.