2.7.2010

My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.

¹My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě. ²Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.³Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: ‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘ ⁴Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději. ⁵Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, ⁶a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. ⁷Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás. ⁸Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby dané otcům ⁹a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno: ‚Proto vzdám tobě chválu mezi národy a jménu tvému žalmy zpívati budu.‘ ¹⁰A dále je řečeno: ‚Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.‘ ¹¹A opět: ‚Chvalte Hospodina, všichni národové, a vzdej mu chválu, lid všech zemí.‘ ¹²A Izaiáš k tomu říká: ‚Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.‘ ¹³Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.

/Ř 15,1-13/

Zůstaň u pro Tebe důležitého verše. Svěř dnešní den Duchu Božímu, ať Ti ukáže někoho vedle Tebe, koho sis možná vůbec nevšiml a kdo je třeba teď nějak slabý. Promluv s někým, kdo je Ti lhostejný nebo koho „fakt nemusíš“. Ale hlavně zkus nejednat z vlastních sil. Spolehni se na Někoho silnějšího.

^{zdroj: jump.cho.cz}