Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!
Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“
Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu,
jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.
Proč se
tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu,
jen jemu,
své spáse.
Můj Bože, duše se ve mně
tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou
spějí z krajiny jordánské, z chermónských
končin , od hory Miseáru.
Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí.
Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni
být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,
promlouvám k Bohu, své skále: „Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?“
Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“
Proč se
tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu,
jemu , své spáse.
On je můj Bůh.
/Ž 42/
Zůstaň u verše, který je ti blízký.
Zdroj: jump.cho.cz
Jeden z mých nejoblíbenějších žalmů.
I když - všechny jsou krásné.
"Po Bohu žízním, po živém Bohu...."
krásný
http://www.youtube.com/watch?v=OmZo2R61wlQ
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.