„Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“ Petr vyšel ven a hořce se rozplakal.
Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi.
Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: „Tenhle byl také s ním!“
Ale on zapřel: „Vůbec ho neznám.“
Zakrátko jej spatřil někdo jiný a řekl: „Ty jsi také z nich.“ Petr odpověděl: „Nejsem!“
Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: „I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!“
Petr řekl: „Vůbec nevím, o čem mluvíš!“ A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout.
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“
Vyšel ven a hořce se rozplakal.
/Lk 22, 54-62/
Ani Petr nebyl bez hříchu. Zapřel Ježíše, i když mu ještě chvíli předtím sliboval věrnost až na smrt. Petrova reakce na vlastní hřích však vede k životu.
Zdroj: jump.cho.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.