Hle, tvá žena bude mít syna.
I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“
Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: „Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby.“
Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to . Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
Pak se ho otázali: „Kde je tvá žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“
I řekl jeden z nich : „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna.“ Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
Zasmála se v duchu a řekla si: „Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“
Tu Hospodin Abrahamovi řekl: „Pročpak se Sára směje a říká: ‚Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?‘
Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“
Sára však zapírala: „Nesmála jsem se,“ protože se bála. On však řekl: „Ale ano, smála ses.“
/Gn 18,1-15/
Abrahám byl moc starý, ty možná moc mladý, ale Bůh s tím problém nemá.
Zdroj: jump.cho.cz
Bůh dokáže i to, co se nám zdá být nemožné...úžasné to vědět...a ještě úžasnější je to zakoušet na vlastní kůži ve vlastním životě... Hospodin je Frajer :-).
Asi si to budu muset přečíst celé a v klidu. Hrozně se mi líbí jak probíhal ten rozhovor na konci. Je to takové ftipné :) ...ale hlavně, takové... normální :) . A svým způsobem mi mnohem bližší než různé vzletné fráze kterým v Písmu kolikrát nerozumím.
Je v tom úsměv, je v tom naděje, je v tom úcta, je v tom Bůh... :) .
Zasmála se v duchu a řekla si: „Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“
„Pročpak se Sára směje a říká: ‚Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?‘
„Nesmála jsem se,“
„Ale ano, smála ses.“
Prostě hezký :) .
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.