Jak jsou milé tvé příbytky, Hospodine zástupů!
Jak jsou milé tvé příbytky, Hospodine zástupů!
Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!
Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.
Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.
Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.
Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu.
Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!
Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.
Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde ; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,
vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.
Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!
/Ž 84/
Zůstaň u verše, který tě osloví.
Zdroj: jump.cho.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.