A on řekl: „Pojď!“
Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se osamotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim.
K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“
Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“
Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“ Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: „Jsi opravdu Boží Syn.“
/Mt 14,22-33/
S pohledem na Krista a s jeho vybídnutím "Pojď!" dokázal Petr i tak absurdní věc jako je chůze po vodě. Věřil Ježíši a dokázal to. Modleme se dnes za odvahu dělat dobré a těžké věci, jakkoli se nám mohou zdát neuskutečnitelné. Modleme se za pohled upřený na Ježíše a pevnou víru. Modleme se za to, ať nás strach neochromí.
Jiné zamyšlení nad dnešním evangeliem najdeš také v rubrice e-neděle.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.