Já tě vyučuji tomu, co je ku prospěchu.
Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já tě vyučuji tomu, co je ku prospěchu, uvádím tě na cestu, po níž půjdeš.
Jen kdybys dal pozor na má přikázání, byl by tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny,
tvého potomstva by bylo jako písku a těch, kteří vzejdou z tvého lůna, jako jeho zrnek; nebylo by vyťato a zahlazeno přede mnou jeho jméno.“
/Iz 48,17-19/
Na misijní stanici rozdával kněz dětem balíčky sušenek. Jeden malý chlapec začal hned balíček rozbalovat. Matka ho napomenula: „Počkej, rozbalíš ho až doma a podělíš ostatní sourozence. Není to jenom tvoje.“ Synek se rozzlobil a vztekle utekl ze stanice k lesu. Když se za chvíli vrátil s hrůzou v očích, vyprávěl matce, že v lese je zlý duch, ze kterého má strach, protože duch na něho volal, že ho nemá rád. Matka pochopila, co se stalo, a vrátila se s dítětem na místo, kam předtím uteklo. „Co jsi na toho ducha křičel?“ zeptala se chlapce. „Nenávidím tě,“ odpověděl hoch. „Dobrá,“ řekla matka. „A teď zavolej: Mám tě rád!“ Chlapec poslechl a z plna hrdla vykřikl ona slova směrem k lesu. A stejná věta se vrátila zpět.
(Max Kašparů – Po provaze ke Kristu, KNA 2014)
Ne vždy se necháváme od Pána vyučovat. Zvláště některé situace života k nám mohou promlouvat a my se nechceme nechat poučit…
Zdroj: Průvodce adventem 2014, připravila brněnská diecéze
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.