17. 12. 2014

Rodokmen Ježíše Krista…

Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.
Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry,
Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama.
Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,
Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje
a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,
Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, 8Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.
Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše ,
Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše,
Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí.
Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela,
Zorobabel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azóra,
Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,
Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,
Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.
Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.

/Mt 1,1-17/

Hra na spisovatele? „Zkuste si vzít kousek papíru a tužku a zkuste popsat na pár stránek svůj život. Tak jako byste psali o někom jiném. Tak jako byste psali o nějaké románové postavě a nic nepřikrášlovali. Koneckonců každý člověk je jeden chodící román… Zkuste to. Já jsem to zkoušel včera celý večer. Nevěřili byste, jak se vám váš život náhle ukáže v jiném světle. Jak náhle vidíte sám sebe i lidi okolo vás v docela jiné souvislosti. Jak zmizí ty milosrdné lži, kterými si zakrýváte své chyby. Své omyly. Své ubližování. V tu chvíli, kdy se neberete jako bytost, která je vámi, která je obklopena oblakem sympatií a předsudků, v tu chvíli, kdy se naopak pozorujete s chladnou hlavou, jako novelista pozoruje svoji postavu a její rozpačité a zlověstné bloumání světem, spatříte náhle docela jiné souvislosti. Někdy hrůzné. Spatříte, komu co dlužíte, i když jste si třeba do té doby namlouvali, že to, co vidíte kolem sebe, je jiné, že ostatní něco dluží vám.

Spatříte svůj život a své místo v něm docela jiné. Potíž je v tom, že se díváme jen dovnitř své jeskyně a nenapadne nás podívat se ven, abychom pochopili, že pohled těch druhých je dokonale jiný a my jsme také v tom jiném pohledu dokonale jiní… Jací? Jací jsme, to vidíme… Až na konci téhle hry.“

(Eduard Martin – Schody do ráje, KNA 2010)

Zkuste si vzít kousek papíru a napsat svůj životní příběh.

Zdroj: Průvodce adventem 2014, připravila brněnská diecéze