"...dal se nad ním do pláče."
"Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. ... Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil."
/Lk 19,41-42.44/
Lidé tohoto města zůstali zatvrzelí, chladní a pohrdli Boží milostí. Bůh se nad nimi slitovával, plakal pro ně, ale oni to neviděli a neotevřeli se Mu. Nejsme v něčem podobní jako toto město?
1. čtení: 1 Mak 2,15-29
žalm: Žl 50
evangelium: Lk 19,41-44
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.