„Veliké je tajemství zbožnosti…“
„Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.“ /1 Tim 3,16/
Zbožnost není lidová pobožnost. Sv. Pavel ukazuje na Ježíše, který je jejím živým příkladem – život v pravdě a milosrdenství.
1. čtení: 1 Tim 3,14-16
žalm: Žl 111
evangelium: Lk 7,31-35
Jsou různé zbožnosti. Kdo je „zbožný“ biblicky, žije v bázni před Hospodinem a vyznává Krista, který přišel v těle a byl ve vzkříšení přijat do Boží slávy. Opakem je „bezbožnost“ – život v troufalé víře sám v sebe a své schopnosti, život bez Boha, bez Krista. Nevěříme v dobro, „něco nad námi“, v dobrého člověka, atd. My věříme v Krista a to v Krista ukřižovaného.
Zbožnost je styl našeho života. Naše rozhodnutí. Naše aktivita, naše snaha z moci Ducha. Jak zvládáme život ve zbožnosti s každodenními povinnostmi, které máme? Pán Bůh po nás žádá zbožnost vyznávající Krista, zbožnost v uctívání Boha při bohoslužbě, zbožnost jako osobní niterný vztah k Bohu, zbožnost projevující se osobní svatostí a konkrétními skutky. Někdy můžeme druhého považovat za velmi zbožného člověka pro jeho hluboký vztah k Bohu, čas strávený na modlitbách, v Písmu. Ale kde jsou ty jeho malé neviditelné (a přece viditelné) skutky zbožnosti konané na základě sdílení pravdy z milosrdenství Ježíše Krista?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.