"Navěky..."
"Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo, je pevné jako nebesa."/Žl 119/
Majetek, moc ani nic ze světa nás trvale neuspokojí a nic z toho není věčné.
Jedině nesobecká láska, spojená s vírou a nadějí přetrvá.
1. čtení: 1Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64
žalm: Žl 119
evangelium: Lk 18,35-43
Dnes bychom se měli zamýšlet nad nejdelším žalmem v celé sbírce 150 žalmů, jak nám pomáhá žít neposkvrněný život ve víře, abychom mohli dělat to, co po nás Hospodin chce a ne to, co nás ničí. Skoro v každém verši žalmu 119 je v nějaké formě zmíněno Boží slovo. Jeho slovo je věčné a trvá na věky. Má zásadní význam i pro náš život, pokud opravdu toužíme Boha následovat. Jakoby nám Bůh, skrze jeho slovo, dával kus sebe sama do našeho života. Proto máme být za tento dar vděčni a vzdávat Bohu chválu.
Je potřeba také podle jeho slova jednat, zařídit podle něj náš život. Žalmista v různých verších vyznává: „nařízení tvá jsou pro mne slastí“ (v16), „tvého zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy“ (v 44,45) nebo v 127 „miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí“. I my pak budeme moci ze srdce vyznat Bohu například: „Drahý Bože, tvá přikázání jsou pro mě neskutečně vyšší než moje pozice v práci, mnohem důležitější než tučné konto v bance a nesrovnatelně víc osvobozující než moje záliby.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.