„…má slova nikdy nepominou.“
„Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.“/Lk 21,33/
Máme evangelium, Boží slovo! A kdo věří, že to je Pravda a Cesta a jedná podle toho, přejde ze smrti k životu.
1. čtení: Zj 20,1-4.11-21,2
žalm: Žl 84
evangelium: Lk 21,29-33
Ježíšova slova z uvedeného Lukášova evangelia reagují na předcházející dotazy jeho učedníků, „Mistře, kdy to nastane?“ tedy onen „Počátek běd“ (srov. Lk 21,7) a strašlivá doba katastrof „Velkého soužení“ (Lk 21,20-26) podle názvů předcházejících kapitol. Ježíš jejich strach utišuje dvěma verši krátké kapitoly následující, nazvané: „Příchod Syna člověka“. To on sám přijde je vykoupit a spasit. Ježíšova slova platí i pro apokalyptické události, které jistě nastanou, ale všechna časová měřítka se jeví vzhledem k povinnosti setrvat v bdělosti a k věčné platnosti Jeho slov jako cosi druhotného (srov. Lk 21,33).
Starost o to, co se v budoucnu přihodí a kdy se to stane, pozbývá díky Kristu smysl. Jakmile člověk ve víře uposlechne Boží povolání a přilne k Božímu slovu, vstupuje zároveň do Božího království. Není třeba čekat na konec světa, abychom se přesvědčili, že Ježíšovo slovo trvá na věky. Ježíš už nyní je mezi námi. Stačí jeho slovo. Brána Božího království se otevírá každému, kdo toto slovo přijímá s otevřeným srdcem.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.