3.12.2019

Moudří znalci Zákona odmítli přijmout Ježíšovo poslání, které on obdržel od Otce. Ježíš prozářený světlem Ducha svatého k tomu zaujímá postoj, který je neopakovatelně výstižný a zásadní. On ví, že se nachází v opravdovém synovském vztahu k Bohu a má úkol Boha jako Otce také zjevit. Ve svém jásavém díkůvzdání Bohu o tom vypovídá. Znovu se na lid obrací a oslovuje ty , kteří si jako on své dětství před Bohem uvědomují a Boha jako Otce uznávají. Bůh rozhodl, že Ježíšova osoba a jeho poselství jsou přijímány tak rozličným způsobem. Adresáti jsou postaveni do protikladu: na jedné straně „moudří“ a „rozumní“, na druhé straně pak „maličcí“. První lze ztotožnit s lidmi, kteří nesou odpovědnost za židovské náboženství, kteří mají za úkol vykládat Zákon.

Jsou to ti, kteří spásonosné Ježíšovo poselství již odmítli. Sami se totiž svým soběstačným postojem a svými předsudky vyloučili z nového Božího zjevení. Oslovuje tedy „maličké“, kteří se mu otvírají. Je však Ježíšovo poselství určeno dětem? Nebo předpokládá duchovní prostotu, naivitu, pokoru, skromnost a nesamostatnost v jednání? Kde tedy zůstávají „dospělí křesťané“? Je skutečně křesťanství, jak se stále tvrdí, v protikladu k vědění a k svobodnému sebeurčení, jež odpovídá důstojnosti člověka? Lidem, kteří ve své moudrosti sami všechno ví a rozpoznají, ve své chytrosti znají správnou cestu a s velkou sebejistotou po ní kráčejí, nemůže Ježíš říci nic. Jim nemůže zjevit Boha jako Otce a Pána, protože ho nemohou potřebovat a též nepotřebují.

My nejsme těmi, kteří všechno prohlédnou a kteří mají vše pod kontrolou. Jestliže jsme upřímní a uznáme tuto svou skutečnou situaci, stáváme se připravenými a otevřenými pro Ježíšovo zjevení. Buďme těmito „maličkými“. Ti jsou si vědomi toho, že jsou závislí na Bohu a jsou odkázáni na něho. Uznávají ho jako Pána nebe i země – a radují se z toho, že se smí svěřit jeho otcovské lásce a vedení.

https://www.signaly.cz/deflegmatique/prispevek/787387