24.2.2020

Když se podle Marka Ježíš vrátil z hory proměnění mezi lid, přišlo mu líto,ba se I rozzlobil, že jeho kázání a zázraky, které už vykonal, nevedly k dostatečnému upevnění víry ani jeho učečedníků, ani lidí v zástupu bezradně shromážěných kolem zlým duchem posedlého chlapce Jeho otec bez zastírání předkládá Ježíšovi svou slabou víru a stvrzuje tím nemohoucnost člověka a velikost Božího milosrdenství. Navzdory únavě a rozladění Ježíš vykoná zázrak, osvobodí mladíka a uplatní velikost a moc své lásky.

Máme víry málo, potřebujeme víc? Proto: Dej nám více víry! A my to většinou vykládáme jako: Kdybyste měli alespoň trochu víry, alespoň malinkatou víru. Jenže ono tam to ALESPOŇ vůbec není! A učedníci přece víru mají. Vždyť to, že se obracejí na Ježíše, prosí o víru – to přece znamená že ten ždibíček víry, který bohatě stačí na konání divů, mají. Něco už s Ježíšem prožili, něco se od něj naučili. A Ježíš jim říká – To je dost. To vám stačí. Teď jde o to, co s tím uděláte. Snad často máme pocit, že se té víry nedostává, že bychom potřebovali něco víc. Vždyť I s tím málem můžeme dělat divy. Nepotřebujeme víc, jde o to zužitkovat to dostačující málo, které máme. patří k povaze víry, že je malá.

Nechceme víc víry, abychom už nemuseli spoléhat na Boha, na jeho odpuštění, abychom se přenesli přes všechny nástrahy a všechno čemu ještě stále nerozumíme? Abychom už nemuseli doufat, prosit, hledat, platkat, spoléhat na odpuštění? Malá víra, která si je vědoma své titěrnosti a zranitelnosti – ta dokáže odpustit, protože si je vědoma, že sama potřebuje odpuštění. Malá víra dokáže uzdravovat – protože dokáže sestoupit i mezi ty, co nevěří vůbec. Malá víra dovede pochopit, že i nevěřit se dá. Jenže zdánlivě malá víra dokáže konat a už koná velké věci. Víra jako zrnko hořčice není sice dobře viditelná, zato je však přenosná na jakékoliv místo, do každé situace. A tam může zapůsobit a způsobit víc, než se kdo naděje.