„…nes každého dne svůj kříž…“
„Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.“ /Lk 9,23/
Přijímej to, co Ti přináší každý den, hodina, minuta. Snaž se to přijímat s láskou.
1. čtení: Dt 30,15-20
žalm: Žl 1
evangelium: Lk 9,22-25
Ježíš cestu kříže nevztahuje pouze na sebe, ale zve k ní všechny své učedníky. Ježíšova poslušnost a věrnost, není vyjímečným činem, ale pravidlem a cestou, která bude všem křesťanům společná. Nést kříž je tu zmíněno jako nejvyšší možná a myslitelná cena, kterou by člověk mohl zaplatit za svou věrnost Bohu. Právě Ježíš to mohl říci, neboť byl připraven i tuto nejvyšší cenu zaplatit. Evangelista Lukáš dodává: „nes svůj kříž každý den.“ Jde tedy o každodenní nesnáze, bolesti, příkoří a nepříjemnosti, které musíme snášet kvůli víře. Pro Ježíše patřilo ke kříži: lživé obvinění, zrada přátel, bičování, posmívání, samota, bolest, ponížení a dokonce i pocit opuštění od Boha. Pro apoštola patřily ke kříži všechny nesnáze, které ho na cestách potkaly.
Chce-li někdo žít jako křesťan, pak vše, co tomu brání a přináší mu bolest - lze nazvat křížem. Důležité však je, aby člověk těžkosti, které ho potkají, nesl skutečně s vírou - to znamená, aby se pro tu věc na Pána Boha nezatvrdil, nehledal ve svém trápení Boží trest, ale přijal svou těžkou situaci jako úkol a příležitost, v které se má osvědčit a obstát. Kříž si nikdo z nás nevybere. Ježíš po kříži netoužil, ale když mu ho naložili, nesl jej statečně. Nenaříkal, nikoho neproklínal a nežádal pro sebe žádné výhody. Síla křesťanské víry je v tom, že se dovede vyrovnat s každou životní situací.
Vždycky se přece můžeme osvědčit jako učedníci Kristovi a zachovat se statečně a ušlechtile. Nejde přitom o jeden hrdinský čin, ale o věrnost celoživotní, každodenní. Věrnost často úmornou, vysilující, protivnou - a přece slavnou a Bohu milou. Ježíš chce lidi, kteří jsou ochotni opustit své pohodlí; vzdát se svých očekávání, obětovat se pro lidi, kteří se možná nikdy nedozví, že jsi to udělal, zaplatit cenu proto, aby Boží záměry byly naplněny. Často se budeme setkávat s nevděkem. Ale pokud je naším motivem ve službě láska k Bohu a k bližnímu, žádný nevděk nám nebude překážet. Mnohdy je přitom třeba zapřít sám sebe a poslouchat Boha i tehdy, když nám je to nepříjemné. Ale k tomu jsme přece jako křesťané povoláni.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.