Denní zamyšlení s Písmem

14.3.2020

14. 3. 2020 0:00
Rubrika: Nezařazené

„Tvůj bratr byl mrtev, a zase žije.“


„Hle, tolik let už ti sloužím a nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřestoupil. A mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.“
                                                   /Lk 15, 29/

Nevystupuji někdy jako poslušný, věrný syn církve, který je pohoršen dobrotou Otce, která nezná hranic?

1. čtení: Mich 7,14-15.18-20
žalm: Žl 103
evangelium: Lk 15,1-3.11-32

www.vira.cz

Zobrazeno 1779×

Komentáře

Matonick

Dříve než se budeme věnovat úvahám nad příběhem z Lukášova evangelia , měli bychom se jako věrní a poslušní synové církve připomenout při čtení žalmu na tento den, že Bůh je dobrotivý , milosrdný a milostivý. Znamená to bezvýhradně, že je zdrojem veškeré dobroty ve vesmíru. Dobro se nemůže vyskytovat odděleně od Boha. Bůh ze své podstaty nikdy neučiní a nemůže udělat nic, co by nebylo dobré. Řídí všechny věci, může uskutečňovat své dobré a moudré plány s našimi životy. Kéž bychom si toho byli vědomi vždy! Při pohledu na denní události v našem životě totiž nemusíme vždy chápat Boží cesty. Náš pohled je omezen, náš rozum v koncích! Ale vždycky můžeme důvěřovat Bohu, že to, co on činí, je pro naše dobro, které se ukáže až nadejde ten pravý čas.

Matonick

V podobném tónu zní v prvním čtení jedinečný hymnus proroka Micheáše k oslavě Boha, který odpouští a jako otec se smilovává nad utrpením svých chybujících dětí. V úvodu “Podobenství o marnotratném synu” (kap. 15) pak Lukáš předesílá, komu jsou slova evangelia určena. Ježíš je pronáší ke dvěma skupinám posluchačů . Ke hříšníkům, ale také k zákoníkům a farizeům, kteří stojí kolem něho a reptají. Všem bez rozdílu zjevuje Ježíš tvář dobrotivého Otce a používá k tomu podobenství převzaté z běžného života. I my jsme o příběhu milosrdného a dobrotivého otce a jeho dvou synů určitě mnohokrát slyšeli a dozajista si ho z Písma znovu dnes přečteme.

Matonick

Chlapec si užíval, jen co je pravda. Však on to jeho bratr dobře ví. „S děvkami prohýřil tvé jmění,“ vytýká svému otci, že byl na mladšího syna tak laskavý. Nevidí však ponížení toho mladšího, jak se doprošuje soucitu, shovívavosti a snad i milosrdenství. Nevidí, že jeho bratr dopadl až na dno. Zubožený a zoufalý. Snad i na pokraji smrti. Bezradný. O odpuštění prosí milujícího otce. Pojď synu, vítej doma drahý. Nic se na mé lásce k tobě nezměnilo. Vždyť ses mi vrátil. Můj syn byl mrtev a zase žije. Ztratil se, a je nalezen. Na tomto podobenství nám Ježíš ukazuje, jak se nebeský Otec ( a sám Ježíš ) chová k hříšníkům. Zato farizeové a znalci Zákona se podobají onomu “staršímu synovi”, který zachovává všechna přikázání otce, ale v jeho srdci není ani špetka lásky.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka