17.3.2020

Křesťané Daniela řadí mezi proroky, židé ne. Kniha Daniel totiž vznikla poměrně pozdě, někdy ve 2. stol, před Kristem a zachycuje příběhy legendární postavy Daniela z doby babylonských králů Nabúkadnesara ze 6. stol. Azarjášova modlitba je jeden z řeckých úseků biblické knihy Daniel (3,24–45). Literárně jde o kolektivní žalozpěv s vyznáním vin, tvořící uvedení do Písně tří mládenců v hořící peci. Píseň mládenců v hořící peci je také součástí 3. kapitoly (v. 51 – 90). Kantikum patří k řeckému textu Daniel a představuje se jako prosba přednesená Hospodinu se zápalem a upřímností. Je to hlas Izraele, který prožívá tvrdou událost exilu a rozptýlení Židů (diaspory) mezi národy.

Pěvec kantika je totiž Žid, Azariáš, z doby poté, co Nabuchodonozor zbořil Jeruzalém a národ odvedl do babylonského zajetí. Azariáš je spolu s dalšími dvěma Hebrejci odsouzen na smrt a uvržen mezi plameny hořící pece jako mučedník připravený přijmout i smrt. Odhodlaný nezradit své svědomí a svou víru v Hospodina, protože odmítl klanět se vladařově soše. Závěrečná fáze Azariášovy modlitby, tak jak ji předkládá liturgie, má silný emotivní náboj a hlubokou duchovní intenzitu. Najdi si ji v Písmu a čti. Je v ní hodně o milosrdenství našeho Boha Otce, do kterého zahrnuje nás i naše bližní navěky.

Svatý Maxim k ní připojil vlastní modlitbu: "Pro Tvé jméno, Pane, neopouštěj nás navždy, neruš svou smlouvu a nevzdaluj od nás své milosrdenství pro své slitování, ó náš Otče, jenž jsi na nebesích, pro soucit se svým jednorozeným Synem a pro milosrdenství tvého Svatého ducha... Nepřehlížej naši naléhavou prosbu, ó Pane, a neopouštěj nás navždycky. My nespoléháme na skutky své spravedlnosti, nýbrž na tvé slitování. Neodsuzuj naši nehodnost, ale měj soucit s námi podle svého velkého slitování a podle plnosti svého milosrdenství vymaž naše hříchy, abychom se bez odsouzení přibližovali do přítomnosti tvé svaté slávy a byli považováni za hodné ochrany tvého jednorozeného Syna. "Ano, Pane, všemohoucí Vládče, vyslyš naši naléhavou prosbu, protože my neznáme nikoho jiného, kromě Tebe."

V dnešním úvodu “Slovo na den” je uvedena část podobného citátu z jiné doby, místa a znění. V 1. Makabejské 13,45-46 je psáno: “Obyvatelé města se ženami a dětmi vystoupili na hradby, trhali si šaty a hlasitě bědovali, prosili Šimeóna, aby jim podal pravici ke smíru . Nejednej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!“ První kniha Makabejská je historická kniha SZ sepsaná patrně hebrejsky před rokem 104 př. n. l., která vypráví o židovském makabejském povstání (175 až 140 př. n. l.). Zachovala se pouze v řeckém překladu Septuaginty a nestala se součástí „palestinského kánonu“ hebrejské Bible (Tanachu). K jejímu obsahu se vztahuje židovský svátek chanuka.