2.3.2020

Evangelista Matouš klade tento úryvek na závěr své “eschatologické řeči” ( eschatologie-učení o posledních věcech světa,člověka a všeobecném soudu). Odvolává se na biblickou a židovskou apokalyptickou tradici. Syn člověka je zde pojat zároveň jako pozemšťan i nebešťan, který obnovuje Boží království a přivádí všechny vyvolené k Bohu. S touto slavnou postavou ztotožňuje Ježíš sám sebe: on sám přijde na konci dějin, aby se definitivně a viditelně ujal královské vlády.

“Já jsem Hospodin” říká ve Starém zákoně Bůh, který vidí chování lidí, stará se o život každého člověka a chce, aby jej respektovali a snažili se mu pomoci, protože jen tak mohou být svatí, jako on je svatý. “Mně jste udělali (nebo neudělali) ” opakuje Ježíš v evangeliu. On je Král. Až usedne na trůn, do své blízkosti k věčnému životu pozve ty nejmenší ze svých bratří a zároveň všechny ty, kdo se s těmito nepatrnými dokázali rozdělit o svůj chléb, kdo jim nabídli číši vody nebo jim pomohli jiným způsobem - a svým postojem ukázali, že je ve svém srdci považují - tak jako Bůh - za někoho velikého a významného.