28.3.2020

Evangelista Jan dnes líčí poslední den pobytu Ježíše v Jeruzalémě během oblíbeného židovského svátku stánků. Četbu článku z kapitoly 7: Ježíšovo „VYSTOUPENÍ O SLAVNOSTI STÁNKŮ“ jsme zahájili včera. O tom, jak ve svatém městě jej lidé velmi brzy poznali a rozdělili se na dva protichůdné tábory. Ježíš se naposledy a bezvýsledně pokouší zapůsobit na své protivníky, aby o něm i o „skutcích“, které vykonal, přemýšleli. Znalci zákona jej odmítli uznat za Božího vyslance a nepoznali, že v něm pravý a živý Bůh naplňuje svá zaslíbení. Ježíšova slova jim zní jako ironie, výsměch a rouhání.

Chtějí Ježíše uvěznit. Jediný farizeus Nikodém se postaví na obranu Spasitele a připomíná ostatním farizeům a zákoníkům, že jejich vlastní zákon nedovoluje, aby byl člověk odsouzen, aniž by dostal příležitost být vyslechnut. Stejně jako v Ježíšově době existují i dnes na Ježíše Krista různé názory. Někteří lidé vědí a dosvědčují, že On je Syn Boží a Spasitel veškerého lidstva. Jiní,a jsou to mnohdy obyčejní lidé, v Něj věří a doufají, že Jeho evangelium je pravdivé. Jsou však také lidé, kteří mají pochybnosti o božskosti Ježíše Krista a o pravdivosti Jeho učení.

Život v neustálých pochybnostech má vliv i na naši psychiku. Pokud jsme pochybnostem vystaveni dlouhodobě, může to vést ke stavu, o kterém Jakub napsal: "Takový člověk je rozpolcený a jeho rozhodnutí jsou nestálá." (Jak.1,7). Problém je v nedůvěře, která postupně přeroste v pochybnosti. Začíná to pochybováním o Bohu a jeho štědrosti, končí zpochybňováním všeho a všech. Dnešní žalm 7 i v takovém případě nás vede k Bohu: „Hospodine, můj Bože, k tobě se utíkám“. Hospodin nás miluje. Radí, abychom se ho naučili milovat "celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou".