Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu
Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal naživu.
/Nm 21,9/
Reptání na cestě ke svobodě jsme sami zažili. My však již můžeme reptajícím ukázat přímo na Kristův kříž!
1. čtení: Nm 21,4-9
žalm: Žl 102
evangelium: Jan 8,21-30
Dnešní úryvek ze čtvrté knihy Mojžíšovy vypráví o vzpouře vyvoleného lidu během jeho putování pouští do zaslíbené země. Lidé jsou už unaveni dlouhým putováním a veliké skutky , kterými Hospodin před jejich očima zjevil svou moc , jim už nestačí. Reptají proti Bohu. Jsou potrestáni uštknutím jedovatých hadů. Trest se však v zápětí mění v milosrdenství. Mojžíš zhotoví na pokyn Hospodina hada z cenného kovu a vztyčí jej na kůl v podobě kříže. Každý kdo se po otrávení jedem živého hada na takto vytvořený bohoslužebný předmět s vírou v Boha podívá, je uzdraven.
Had, vyvýšený na dřevěném kůlu, se tak stává znamením, jehož vysvětlení a dovršení nacházíme v evangeliu: „Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný“ (Jan 3,14).
Pro starozákonní Boží lid, putující pouští, byl tento měděný had projevem Božího milosrdenství, které nabízelo lék na zasloužený trest za reptání a za mnohé další projevy nevíry vůči Hospodinovi. V evangeliu však už spojuje trest a milosrdenství Ježíš, povýšený na dřevo kříže. JEŽÍŠ je beránkem, obětovaným na dřevě kříže, Božím trestem za náš hřích.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.