Denní zamyšlení s Písmem

19.4.2020

19. 4. 2020 0:00
Rubrika: Nezařazené

„Pán můj a Bůh můj!“


Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ 
                                        /Jan 20,21-23/

Při slavení eucharistie se učedníci těšili „všeobecné oblibě“. Neposunuli jsme se po dvou tisíci letech slavení eucharistie jiným směrem? Hledám odpověď?

1. čtení: Sk 2,42-47
Při Letnicích apoštol Petr vystoupil a poprvé hlásal evangelium. Po tomto impulzu se začala budovat první církev. Náš text popisuje její typické (lze říci také ideální) znaky. Jde o souhrnnou zprávu, a tedy i idealizovaný stav, který v realitě vypadal přeci jen složitěji, jak se zakrátko objeví např. v textu o ustanovení jáhnů (Sk 6,1-6).
žalm: Žl 118
Velikonoční žalm s obdivem zpívá o Božím záměru. Boží dílo vykoupení „podivuhodné“ i pro nás…
2. čtení: 1 Petr 1,3-9
První epištola svatého Petra začíná hned po vstupním pozdravu hymnem. Objeví se dvě témata: základní dar vykoupení a otázka zkoušek, které přicházejí zřejmě skrze pronásledování těchto prvních křesťanů obrácených z pohanství.
evangelium: Jan 20,19-31
Jan uvádí ve dvacáté kapitole několik příběhů, v nichž se především apoštolové setkávají se Vzkříšeným. Zvláštní roli zde hraje Tomáš, který se s ním setká až o týden později. Jeho příběh je výzvou pro všechny, kdo „nebyli u toho“ v den vzkříšení.

www.vira.cz

Zobrazeno 1788×

Komentáře

Matonick

Křesťané věří, že Pán vesmíru a dějin, ukřižovaný, vzkříšený a nanebevstoupený Kristus tajemně zůstává v souladu se svým zaslíbením s lidstvem na zemi, kde už jeho království začalo. V čase církve je však přítomen jiným způsobem než v době svého pozemského života. Tím, kdo nyní zde na zemi pokračuje v jeho působení a zjevuje moc jeho vzkříšení v dějinách tohoto světa, je Duch svatý, první dar vzkříšeného Krista věřícím. Proto také Lukáš ve svých Skutcích apoštolů předkládá jako součást „radostné zvěsti“ vyprávění o prvních krůčcích křesťanského společenství, oživovaného a podněcovaného Ježíšovým Duchem. Setkáváme se zde s několika stručnými „sumáři“, ve kterých je evangelistou Lukášem mistrně vystižena charakteristika a základní prvky života rodící se prvotní církve.

Matonick

Text úryvku ze Skutků (Sk 2,42-47) má význam pro všechna křesťanská společenství. Lukáš poukazuje na nutnost, aby se věřící jako křesťané ve společenství církve žít učili. Aby svá společná setkávání naplňovali vzájemnou praktickou materiální i duchovní pomocí, aby jejich kontakty probíhaly v atmosféře radosti a prostoty, vyvěrající z života v intenzivní bratrské lásce. Aby své společné pravidelné obřadné hostiny zahajovali ve svorné modlitbě a úkonem „lámání chleba“, eucharistií, na „památku“ Ježíšovy spasitelské oběti. Ve slovech evangelisty Lukáše nacházíme ideální vzor pro život církve, jemuž se máme připodobňovat v každé době. Životní styl rodící se církve je sám o sobě výmluvným a inspirujícím svědectvím evangelia, které připravuje srdce mnoha lidí k přijetí Boží milosti (v.47

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka