03. 06. 2020

Včera jsme se zamýšleli nad pokryteckou otázkou předloženou Ježíšovi, zaznamenanou u Marka kap. 12 v části nazvané: „Spor o daň císaři“. Také otázka saduceů v dnešním evangeliu vycházející jakoby z příběhu „O 7 bratrech a bezdětné vdovy“, je záměrná. Ježíši však poskytuje příležitost ukázat ve správném světle „smysl života po smrti“. Kromě saduceů, kteří vzkříšení popírali, tu v té době byli rabíni z řad farizeů, kteří naopak vzkříšení vyznávali, ale s jistou volností v jeho výkladu. Existovaly totiž různé domněnky, že z mrtvých vstanou pouze spravedliví, nebo jen Židé, nebo všichni lidé; jiní pak si mysleli, že mrtví vstanou ve svých původních tělech, včetně tělesných vad a neduhů. Ježíšovo učení odpovídá tak trochu všem. Středem jeho učení je Boží láska.

Jestliže Bůh miluje člověka, nemůže ho opustit a přenechat smrti. Připojí ho k sobě, zdroji života, a učiní ho tak nesmrtelným. Na to, jak bude vypadat posmrtný stav, Ježíš odpovídá, že život mrtvých se vymyká pravidlům tohoto života. Bude to život jiný, protože bude božský, věčný, přirovnatelný k životu andělů, takže manželství a plození budou zbytečné. Ani si ho nelze představovat jako jisté pokračování přítomného života. Půjde o novou existenci, která se týká celého člověka, nejen ducha, ale celé lidské reality, jež bude tajemně proměněna. Jedno je však zcela jisté: hlavní důvod je třeba hledat pouze ve věrnosti věčného Boha. Příslib vzkříšení není právem člověka, nýbrž nevyhnutelným důsledkem či krokem bezmezné Boží lásky, která je silnější než smrt.

Křesťanství je evangelium života. Život je dobrá zpráva, kterou křesťan hlásá světu, stále více se nořícímu do kultury smrti. Je to opravdu dobrá zpráva, neboť jenom ten, kdo věří v Krista, může mluvit o životě, který „přemohl svět“, a může věřit v budoucí nesmrtelnost. Když mu Duch dal tolik síly, má vydávat svědectví bez bázně a strachu! Křesťan nepožaduje , aby byl ušetřen dramatu utrpení či smrti. Ale vyznává svou naději na život, který neumírá. Proto Bůh Otec vzkřísil Syna, tak jako vysvobodí z pout smrti každého věřícího, který se nestydí za evangelium života. Náš Bůh totiž „není Bohem mrtvých, ale živých“.