24.6.2020 slavnost Narození sv. Jana Křtitele

Dnešnímu vyprávění evangelisty Lukáše o narození sv. Jana Křtitele předchází informace, že za krále Heroda žil kněz jménem Zachariáš a jeho manželka Alžběta (Lk 1,5-22) - příbuzná Marie, matky Ježíše. Oba manželé byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech přikázání a nařízení Páně. Dlouho toužili po dítěti. Prosili o něj Boha ve svých modlitbách. Alžběta byla však neplodná a oba už byli pokročilého věku. Hospodin vyslal anděla Gabriela k Zachariášovi s dobrou zprávou, že Alžběta porodí mimořádného syna. Anděl řekl: „Bůh vyslyšel vaše modlitby. Narodí se vám syn. Dáš mu jméno Jan. Bude veliký před Bohem a budeš z něj mít radost. Bůh si vybral tvého syna, aby přinesl lidem zprávu o tom, že přichází Boží král. Jan je na jeho příchod připraví.“

Zachariáš ale nemohl jeho slovům uvěřit. Vždyť on i Alžběta už byli příliš staří na to, aby se jim mohlo dítě narodit. „Protože jsi neuvěřil Božímu slovu“, řekl anděl, „budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se toto slovo naplní.“ Navzdory zaváhání Zachariáše jim je Bůh příznivě nakloněný. Alžběta skutečně chlapce porodila. Zachariáš mu dává jméno Jan (z hebrejského „Jochanan“, což znamená „Hospodin je milostivý“) . Nato se mu ihned uvolnila ústa i jazyk a on opět mluvil a chválil Boha. Bůh v nás může konat skvělé věci i tehdy, když máme dojem, že my už nemůžeme dělat nic. Každodenní modlitby lidí ovlivňují svět k dobrému, i když nevíme jak přesně. Věci, které se dějí v našich životech, obvykle nejsou dramatické, ale jsou částí Božího plánu.