16.7.2020

Ježíšovo prosté pozvání z evangelia míří přímo k srdci. Nechám ho v sobě znít a přednesu přitom Ježíšovi svá břemena a své těžkosti. Ježíš učitel nás zve, abychom se od něj učili být pokorní a tiší. Slibuje, že když se k němu obrátíme ve svých těžkostech, pomůže nám. Jho je rám, který se nasadí tažným zvířatům na šíji a připojí se k němu pluh nebo vůz. Proč může být pro nás jho lehké? Protože ho On nese s námi a ponese většinu jeho tíhy. Od Mesiáše bylo očekáváno potrestání odpadlých, ale Ježíš přišel, aby uzdravil nemocné. Farizeové sestavili celý systém zákonů a zákazů. Nakládali lidem „jho“, kterého se však sami ani nedotkli. Lidé obtížení takovým břemenem toužili po úlevě a Ježíš přišel, aby jako „pokorný srdcem“ jim sloužil a jako „tichý“ je chápal.

Ježíšovo „jho“ je jeho nový zákon, abychom se vzájemně milovali, jako on miluje nás. Je to jho snadné, protože nám dává sílu je nést. Hledám ve svém srdci pokoj, abych dokázal uslyšet Ježíšovo pozvání a složit u jeho nohou svá těžká břemena a nalézt tak odpočinek. Požádám Ježíše, aby přetvořil mé srdce, aby bylo jako jeho, tiché a pokorné. Poděkuji Bohu za něhu a pokoru, které zaznamenám ve svém srdci, a poprosím o další.
Potom se pokusím odpovědět na jeho pozvání a přijmout je, jít k němu se svými jednotlivými obtížemi a být si vědom toho, jak moc potřebuji pokoj a odpočinek. Budu prosit o milost být jako Ježíš ve všech svých vztazích, v těch snadných i v těch obtížných. Ježíšovo království slibuje úlevu a posilu těm, kteří cítí, že na ně život naložil příliš mnoho.

Ježíš rozumí každému z nás lépe, nežli my rozumíme sami sobě, jeho srdce – tiché a pokorné – s námi soucítí. Uznává, že jsme zaneprázdnění, že se lopotíme a jsme přetížení, a zve nás k sobě do své milující a něžné přítomnosti. Chce naslouchat všem našim starostem a ujišťuje nás, že jeho jho netlačí a jeho břemeno netíží. Když trávíme svůj čas s Ježíšem, naše duše nalézají odpočinek. On k nám promlouvá v tichu našich srdcí a dává nám vnitřní pokoj. Můžeme s ním mluvit, jako bychom mluvili s přítelem, sdílet s ním své radosti, zápasy, naděje i obavy. Nikdy se nasloucháním neunaví a neustále nás obnovuje darem své lásky. Jsem často unavený. Tvá přítomnost vytváří milou a prostou atmosféru. A když se má duše cítí odpočatá, je to pro mne znamení tvé přítomnosti.