Já jsem Hospodin, a nikdo jiný.
Rosu dejte, nebesa, shůry, oblaka, spusťte déšť práva; ať se otevře země a zplodí spásu, ať spolu vyraší spravedlnost! Já, Hospodin, jsem to stvořil. /Iz 45,8/
Rosa, déšť, otevření země. Kéž si dokážeme vážit krás přírody a být vnímaví k tomu, co nám skrze ni Bůh říká. Kéž dokážeme prolomit bariéry své sebestřednosti.
1. čtení: Iz 45,6b-8.18.21b-25
Žalm: Žl 85
evangelium: Lk 7,19-23
www.vira.cz
Izaiáš oslavnou písní k poctě Boha provází rozptýlený Boží lid na jeho cestě z Babylonského zajetí. Jeho slova jasně prohlašují, že jedině Bůh Izraele je Pán, který svým stvořitelským působením dokáže od počátku tvořit něco „zcela nového“ a přinášet spásu. To on všechno učinil a řídil, když k záměru propuštění na svobodu pověřil mocného perského krále Kýra. Prorok svými verši zdůrazňuje jedinečnou svrchovanost Hospodina. Celý úryvek se nese ve znamení výrazu: „Já jsem Hospodin…“, který potvrzuje, že Bůh je Pánem nade vším, že svrchovaně vládne nad celým světem, přírodou i lidstvem a nic se nemůže vzepřít jeho moci.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.