12.1.2021

Prvním šíře rozvinutým tématem je v listu Židům otázka Kristovy nadřazenosti vzhledem k andělům, jejímž základem je Ježíšovo Boží synovství. V tomto úryvku se zmíněné téma dotýká také Ježíšova lidství. Ježíš se z lásky Boha k člověku stává člověkem, tedy někým, kdo stojí pod anděly. I v tomto ponížení jej ale provází Boží požehnání.
Toto sestoupení přivádí Syna až do hlubiny utrpení, ba dokonce až k smrti, kterou podstupuje proto, aby prospěl všem lidem. Pokud chtěl autor přesvědčit své čtenáře, že Ježíš je větší než judaismus, musel ukázat, že stojí nejen nad Mojžíšem, ale také nad anděly. Musel jim ukázat, že když se Ježíš stal člověkem, neodsunulo ho to pod anděly, pokud jde o jeho podstatu věčného Boha.

Zde se zjevuje úchvatná Boží spravedlnost (srov. Žid 2,10). Pro toho, který je stvořitelem i cílem všeho jsoucího byl člověk tak důležitý, že si ho přál uvést do svého společenství jako syna. Sestoupil v osobě Jednorozeného ke svému lidu. Poslal ho, aby nás přivedl ke spáse, slávě a uvedl nás do budoucího světa (srov. Žid 2,5.10). Ve svém nekonečném milosrdenství Bůh uskutečnil naše posvěcení prostřednictvím Ježíšovy pokorné lásky, díky které Ježíš daruje sám sebe, aby nás mohl nazývat svými bratry a zvěstovat nám Otcovo jméno, to jaký ve skutečnosti je (srov. Žid 2,11n).