A tak jsem ve svém hněvu přísahal: Nevejdou na místo, kde by si u mě mohli odpočinout.
Až uslyšíte dnes jeho hlas, nezatvrzujte svoje srdce, jako kdysi (na místě) vzpoury, jako v den pokušení na poušti; tam mě vaši otcové pokoušeli a chtěli důkazy, ačkoli čtyřicet roků viděli, co jsem konal. /Žid 3,7-10/
Pokud je někdo zatvrzelý, sám se vylučuje z jeho lásky. Toto odpadávání od živého Boha působí bolest jak lidskému společenství, tak tomu, který se pro lásku sám obětoval.
1. čtení: Žid 3,7-14
Žalm: Žl 95
evangelium: Mk 1,40-45
www.vira.cz
Duch svatý dnes k člověku s láskou stále hovoří, aby mu pomáhal prožívat každý přítomný okamžik v souladu s Boží vůlí. Podobně jako dávný Izrael, podobně jako první židokřesťané, i my jsme viděli a prožili podivuhodné věci, které v našem životě vykonal Pán. A přece nám každodenně hrozí nebezpečí, že budeme vůči Boží milosti neteční, že „zatvrdíme svá srdce“ a budeme poslouchat jiné hlasy více, než hlas Boží. Ten nás vyzývá k tomu, abychom zkoumali své nitro právě dnes. Je to čas vhodný k obrácení. Ve světle Božího slova se tedy zamysleme nad tím, zda naše srdce není zvrácené, pobloudilé a bez víry, tedy zda není daleko od živého Boha.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.