Jedinou obětí totiž přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.
Avšak (Kristus) podal za hříchy jednu jedinou oběť, a pak se navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, `až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož'. /Žid 10,12-13/
Bůh na sebe bere naše tělo, aby nám usnadnil přístup k sobě. Má mě tak rád, že se chce se mnou ztotožnit. Své tělo dal za mě!
1. čtení: Žid 10,11-18
Žalm: Žl 110
evangelium: Mk 4,1-20
www.vira.cz
Ústředním tématem dnešního úryvku z Listu Židům je Kristovo velekněžství a především jeho spásonosná účinnost. I z toho hlediska je jím přinesená oběť k zahlazení hříchů mnohem vznešenější než oběti starozákonní doby. Navazující Žalm 110 to potvrzuje v odpovědích na verše 1-4: „Ty jsi kněz navěky…“. Kristus totiž jedenkrát obětoval svůj vlastní život z poslušnosti vůči Otci, a proto nyní sedí po jeho pravici a očekává, až plody jeho díla dozrají. Přístupová cesta do nebe, pravé velesvatyně, je od té doby jednou provždy otevřena. Když církev dnes přináší eucharistickou oběť, neopakuje tím událost Kristova utrpení a jeho smrti, ale pro každého člověka onu jedinou oběť zpřítomňuje.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.