Neztrácejte proto důvěru, vždyť ji čeká velká odměna.
(Bratři!) Vzpomeňte si na minulé doby, kdy se vám dostalo světla, jak jste museli mnoho zápasit a trpět: jednak tím, že jste byli veřejně tupeni a utiskováni, jednak že jste se na tom podíleli s těmi, kterým se tak vedlo. Soucitně jste pomáhali uvězněným a s radostí jste snesli, když sami jste byli oloupeni o svůj majetek, neboť jste věděli, že máte majetek lepší a trvalý.
/Žid 10,32-34/
Povzbuzení trpících je i mým úkolem. Mohu dnes myslet na ty, kdo jsou pro svou víru „veřejně tupeni a utiskováni“. A děkovat přitom za dar svobody…
1. čtení: Žid 10,32-39
Žalm: Žl 37
evangelium: Mk 4,26-34
www.vira.cz
Velikou radost zakoušeli první židokřesťané, když osvíceni Boží milostí uznali v Ježíši Mesiáše, jehož očekávaly celé generace jejich otců. To vyvolalo v prvních křesťanech velkou horlivost, s níž vykročili na novou cestu života. Velmi brzy však zjistili, že tato cesta je velmi namáhavá a dlouhá. Prvotní nadšení se vytratilo a nastoupila ochablost, která často vede až k otevřenému odpadu nebo k hříšnému způsobu života, který se neslučuje s vyznávanou vírou. Nastala doba zkoušek, v kterých lze obstát jedině tehdy, když člověk projevuje velkou trpělivost. V životě každého člověka nastávají údobí, v nichž se musí všemi silami držet naděje, která je podpírá na cestě do nebeského království. Pisatel listu Židům proto povzbuzuje bratry ve víře, aby všechno odhodlaně snášeli a vytrvali.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.