18.2.2021

Bezprostředními posluchači textu z 5. knihy Mojžíšovy (Dt 30,15-20) jsou Izraelité ve vyhnanství, kteří přišli o svou zemi. Nyní mají přemýšlet o příčinách tohoto svého údělu, opět uzavřít smlouvu s Hospodinem, přijmout všechny její nároky a oživit ve svém srdci naději. Inspirovaný autor to vše vyjadřuje prostřednictvím „život-smrt, požehnání-prokletí“, aby své adresáty přivedl ke svobodnému rozhodnutí (v.15 „předkládám ti“). Po každém člověku i po celém národě vyžaduje zodpovědné rozhodnutí a přijetí všech důsledků, které takové rozhodnutí obnáší (v.19-20). Člověk byl stvořen se schopnostmi a možnostmi rozhodování. Má tedy svobodnou vůli od svého Stvořitele. Má možnost vybrat si něco, co ovlivní jeho další život

Křesťan není výjimka! Bůh se dává člověku poznat mnohokrát za život. Člověk může svobodně víru přijmout nebo odmítnout i během křesťanského života. Pokud by se nemohl svobodně rozhodnout pro Krista, nešlo by ze strany Boha o nabídku, ale o diktát, manipulaci. Pokud by si člověk nemohl vybrat, nebylo by potřeba kázat evangelium. Žádný člověk sám o sobě nepřivedl jiného člověka ke Kristu, protože víru v Krista nabízí Bůh. Bůh dává poznání pravdy (víru), člověk na tom nemá sebemenší zásluhu. Je samozřejmě otázka, zda dotyčný víru přijme, nebo ne. Křesťané jsou pouhými prostředníky, které si Bůh používá k různým účelům. Pokud by chtěl někdo někoho přivést k Bohu vlastní silou (bez Boha), klade se na úroveň Boha a hřeší.