A tak nikdo u nich nežil v nouzi.
Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné. /Sk 4,32/
Jistě se ani my neuzavíráme do sebe. Uvědomuji si, že kouzlo společného vlastnictví spočívalo v tom, že vše bylo dobrovolné. Jakékoli napodobení – bez Boha – v dějinách neuspělo.
1.čtení: Sk 4,32-37
Žalm: Žl 93
evangelium: Jan 3,7b-15
www.vira.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.