12.9.2021

Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat.

Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých.           /Mk 8,31/

Pro učedníky bylo těžké přijmout, že Ježíš bude Mesiášem trpícím. Zklamání, že zde na zemi 
neustanoví svou vládu a řád, jak čekali. Podobnost s naším nepochopením jeho učení, jeho církve…?

1. čtení Iz 50,5-9a
Ocitáme se v babylonském zajetí (6. stol. př. Kr.), kam byli židé odvedeni na 40 let. V padesáté kapitole 
knihy Izaiáš je oslovuje Hospodin: Není to Bůh, kdo opustil svůj lid, ale Izrael odešel od Pána. Tuto 
Boží věrnost dokumentuje Hospodinův služebník, který, ač napadán, přesto věrně kráčí s Božím 
poselstvím. Všichni ti, kdo ho urážejí, nakonec poznají, že Hospodin neustoupí ze své věrnosti a záměru 
Izrael zachránit.
Žalm 116
Tento žalm je modlitba důvěry v okamžiku ohrožení. To nemusí být jen žalmistovou realitou. Může se 
stejně tak stát i naší modlitbou důvěry.
2. čtení Jak 2,14-18
O živé víře má smysl mluvit jen tam, kde je podložena skutečnými činy. V historii církve byl tento pohled 
dáván do protikladu s texty svatého Pavla. Ten ovšem mluvil o jiném aspektu vztahu víra – skutky: 
naše skutky nejsou platidlem, kterým si kupujeme nebe, Boha či lásku. Jsou odpovědí na přijatý Boží 
dar.
Evangelium Mk 8,27-35
Od šesté kapitoly Markova evangelia se mění základní důraz Ježíšovy činnosti. Nyní nám evangelista 
popisuje Kristovu péči o učedníky. Potřebují nejen objevit Ježíše jako mocného divotvůrce, ale 
především začít chápat jeho mesiánský úkol. Proto Pán na Petrovo vyznání reaguje první předpovědí 
své smrti a vzkříšení.
www.vira.cz