30.1.2022

„Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě;

Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě, neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil. 
                                           (Jer 1,19)

Nepřijetí a odpor zabydlených provází každého proroka. Jsem připraven při zvěstování na obtíže? Vždyť ani náš Pán nebyl přijat.

1. čtení: Jer 1,4-5.17-19
Úvod knihy je popisem Božího povolání a zde i svěření mandátu. Prorok Jeremiáš působil od 626 př. Kr. a jeho mise končí definitivním pádem Jeruzaléma (587 př. Kr.). Jeho proroctví je prolnutím Boží přízně k Izraeli a kritikou nedůvěry Izraele k Bohu. Podobné napětí uslyšíme i v dnešním evangeliu..
Žalm: Žl 71
V prvním čtení se dal prorok Jeremiáš do služeb Hospodinu. Co je jeho silou? Bůh sám! O Pána se opírá.
2. čtení: 1 Kor 12,31 – 13,13
Ve 12. kapitole zaznělo poučení, jak se lidé s různými duchovními dary vzájemně doplňují. Svatý Pavel tak řeší spor mezi Korinťany, kteří se hádají, které charisma je větší. Charismata či duchovní dary jsou jen cestou, která slouží něčemu zásadnějšímu!
evangelium: Lk 4,21-30
Ocitli jsme se na začátku Ježíšova veřejného vystoupení, jsme v jeho rodišti, v synagoze. Kristus právě přečetl úryvek proroka Izaiáše. Lidé reagují bouřlivě, protože Ježíš naznačil, že Izrael nemusí být první, kdo zakusí Boží záchranu. Sidón i Sýrie jsou místa mimo území Izraele a jejich obyvatelé byli pohané.
www.vira.cz