Mistře, je dobře, že jsme tady!
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. /Lk 9,28-29/
Ježíšova tvář prozářená modlitbou, odlesk Boží slávy, povzbuzení pro apoštoly pro pozdější dobu zkoušek. Kéž se i já dovedu v této době ztišit a načerpat radost a údiv pro mé všední dny!
1. čtení Gn 15,5-12.17-18
Ocitáme se v době praotců Izraele (kolem roku 1800 př. Kr.), Abrám odešel z Mezopotámie a žije jako
host na území Palestiny, bez potomka – dědice. Náš text popisuje rituál uzavření smlouvy mezi Bohem
a Abrámem formou oběti. Bůh jako ohnivý sloup prochází mezi rozděleným obětním zvířetem. Později
bude obnova této smlouvy důvodem změny jména Abráma na Abraháma (Gn 17). Je zde věta, která je
pro novozákonní teologii klíčová: víra vede ke spravedlnosti.
Žalm 27
Žalm navazuje nejen na čtení, ale také předjímá scénu evangelia. I my jsme pozváni spatřit „blaho od
Hospodina“!
2. čtení Flp 3,17 – 4,1
Ve třetí kapitole se svatý Pavel brání proti podivným hlasatelům evangelia, kteří víru spojují s povinností
obřízky. Pavel sám se toho všeho zřekl a považuje to za bezcenný brak pro evangelium, běží k cíli,
kterým je Kristus.
Evangelium Lk 9,28b-36
Evangelium klade jeden ze zlomů celého příběhu do okamžiku, kdy Ježíš začne mluvit o své smrti (Lk
9,22). Po první předpovědi smrti se odehrává náš text. Je v něm mnoho symbolů: Ježíš jako druhý
Mojžíš, Bůh se zjevuje v oblaku, jak to známe ze SZ, Mojžíš je reprezentant Zákona (Tóry), Eliáš
největší z proroků… Doslova rozmlouvají o Ježíšově „exodu“ a jeho „naplnění“, tedy o smrti a vzkříšení!
Otcův hlas opakuje vyvolení, které zaznělo při křtu.
www.vira.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.