10.4.2022

„Pán ho potřebuje.“

Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně pláště a vysadili na ně Ježíše. Jak se ubíral dál, prostírali mu na cestu své pláště. Když už se blížil ke svahu Olivové hory, začal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny zázraky, které viděli na vlastní oči, a provolávali: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně! Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ 
                                          (Lk 19,35-38)

Kéž se stanu i já takovým oslíkem, na kterém vjíždí Pán do Jeruzaléma. Nebo chci s Pánem cestovat v bezpečné limuzíně?

Průvod s ratolestmi: Lk 19,28-40
Ježíš vstupuje do Jeruzaléma jako očekávaný král. Zvolání „Požehnaný…“ je citace mesiánského Žalmu 118. Jde o faktické provolání Ježíše králem.
1. čtení: Iz 50,4-7
Izaiáš od 49. kapitoly předkládá texty o „služebníku Hospodina“. V nich mluví o jeho utrpení, ponížení, ale také vítězství. Slova se naplní v událostech dnešního evangelia.
Žalm: Žl 22
Do 22. verše vypráví žalm o opuštěnosti a pronásledování. Ale od 23. verše se vše obrací – přichází Boží vysvobození. Tuto píseň Ježíš začal recitovat na kříži („Bože můj, proč jsi mě opustil?“). Ale dokončil ji až nedělního rána…
2. čtení: Flp 2,6-11
Jde o hymnus, který je klíčovým novozákonním textem. Všimněme si spojení „sám sebe se zřekl“ (doslova sám sebe zmařil, oloupil), které vyjadřuje nejhlubší Kristovo sebevydání pro nás.
evangelium: Lk 22,14 – 23,56
V závěru pašijí je vidět reakci setníka, obyvatel, Josefa z Arimatie a žen. Ač Ježíš potupně zemře, přece jeho smrt okamžitě přináší plody.
www.vira.cz