Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti.
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu).
(Žid 5,7)
Pro Jeho poslušnost jsem zachráněn, spasen. Nevzpouzím se mu však? Opravdu nechci jeho „slzy vroucí modlitby“ zmařit svou neposlušností, lhostejností.
1. čtení: Iz 52,13 – 53,12
Žalm: Žl 31
2. čtení: Žid 4,14-16; 5,7-9
evangelium: Jan 18,1 – 19,42
www.vira.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.