16.10.2022

Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim.

Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Árón a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce.                           /Ex 17,11-12/

Vytrvalost v modlitbě, stálost hovoru s Bohem! Uprostřed „bitev“ doby návod i pro nás. Dokážu druhé 
podpořit slovem i skutkem, když jim ruce ochabují?

1. čtení Ex 17,8-13
Ocitáme se uprostřed Sinajské pouště poté, co Izraelci odešli z Egypta (před rokem 1200 př. Kr.). 
Vítězství není v posledku věcí zbraní, ale vytrvalosti v modlitbě. Nezapomeňme, že prohrát znamenalo 
zemřít. Amalekovci jsou potomci Ezaua a vystupují v Písmu ještě 500 let po této události.
Žalm 121
„Horami“ označuje žalmista pravděpodobně kopce nad přímořskou rovinou Izraele. Sahají do cca 800 m. 
n. m. a na jejich vrcholcích leží Jeruzalém s chrámem a místem obětí. Proto jsou symbolem místa, kde 
přebývá Bůh.
2. čtení 2 Tim 3,14 – 4,2
Timoteus je blízký spolupracovník svatého Pavla, později biskup v Efezu. Všimněme si, jaký význam 
autor listu vkládá do Písma svatého a jaký důraz klade na hlásání evangelia.
Evangelium Lk 18,1-8
Navazujeme na 17. kapitolu Lukášova evangelia, kde byla řeč o víře. Našemu úryvku předcházelo slovo 
o příchodu Syna člověka na konci věků (17,20-37). Náš text je teoretickým příkladem ukazujícím na 
význam vytrvalosti v modlitbě, vdova totiž neměla v tehdejší společnosti žádný právní status, neměla 
zastání.
www.vira.cz