15.1.2023

„Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“

„Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“
/Iz 49,6/

1. čtení Iz 49,3.5-6
Navazujeme na minulou neděli. Kniha proroka Izaiáše je dílem více autorů, neboť od 40. kapitoly se
mění jazyk, styl, ale i popisovaná doba. Ocitáme se uprostřed vyhnanství Izraelitů v babylonském zajetí
v 6. stol. př. Kr. V této chvíli Bůh zaslibuje „Služebníka“, který Izrael zachrání. A tento Služebník nejenže
zachrání Izrael, ale bude světlem všem národům!
Žalm 40
Čtyřicátý žalm cituje slova Služebníka, který přijímá Boží vůli; odrazí se rovněž v teologii Nového zákona
(List Židům). Verš 7 lze místo varianty: „otevřels mi uši“ přeložit „připravil jsi mi tělo.“ Rozhodnutím
Ježíše vydat sám sebe a jeho přijetím Boží vůle jsme získali život!
2. čtení 1 Kor 1,1-3
Po několik týdnů budeme číst z Prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. Byl napsán jako
odpověď na řadu otázek, které mu korintští křesťané položili v nedochovaném dopise. Budeme tedy
sledovat témata, na která autor reaguje. Začínáme úvodem listu, pozdravem, který odráží základní
vyznání víry křesťanů.
Evangelium Jan 1,29-34
Janovo evangelium začíná prologem. Na něj navazuje svědectví Jana Křtitele o Ježíšovi, čímž také
autor evangelia uvádí Ježíše na scénu. Ježíšův křest Janovo evangelium popisuje v jiném světle než
synoptici, avšak i zde hraje zásadní roli. Popis křtu je uzavřen klíčovým svědectvím víry v Krista.
www.vira.cz